Praha - 1932

III. Sjezd rodáků kraje bohutínského v roce 1931

Aby dostálo slibu, že po 10 letech od roku 1921 bude zase uspořádán sjezd rodáků bohutínské farnosti, konalo „Volné sdružení bohutínských rodáků v Praze" už od počátku r. 1930 horlivé přípra­vy k uskutečnění této myšlenky.Podle zápisů o schůzích přípravného výboru III. sjezdu byli pozváni kol. Rud. Šilhavým do jeho bytu ve středu dne 26. března r. 1930 k společné schůzce Václav Čapek, Frant. Zpě­vák, Antonín Drmla, Karel Milec, Josef Drmla, a Štěpán Šedivý, aby si společně pohovořili o některých otázkách, po případě projednali, kdy se má konati příští III. sjezd, v jakém rozsahu, a aby pojednali i o jiných otázkách, týkajících se sjezdu.Začato s tím, má-li se III. sjezd konati r. 1931, t. j. po 10 letech, jak bylo stanoveno při II. sjezdu, nebo ve lhůtě jiné.Jak známo, II. sjezd zanechal pěkné vzpo­mínky i také velmi slušný finanční výsledek. Usneseno ihned na této první schůzi, aby III sjezd, bude-li se vůbec konati, byl ve dnech 15. a 16. srpna r. 1931, kdy následují po sobě dva sváteční dni.Neobyčejně teplý a trvalý dojem, jakým pů­sobil II. sjezd, byl hybnou silou úmorné práce nové. V bytě R. Šilhavého scházela sé nepo­četná, ale pro práci nadšená společnost. Kolem milého předsedy odb. učitele V. Čapka usedali k společné práci Š. Šedivý, K. Milec, A. Drmla, J. Drmla, Matěj Synek, Josef Kočí, Ladislav Milec, později také Václav Eiselt, Vojtěch Šedi­vý a Emanuel Čermák. Nelitovali času, nedbali námahy, vymýšleli plány, sbírali adresy, psali na všechny strany, rvali se o práci, přeli se o ni. Z těchto osob utvořil se přípravný výbor.

Bylo snahou, aby každá naše přiškolená obec měla v přípravném výboru svého rodáka, usa­zeného v Praze, jako zástupce, který by znal poměry své obce a o usneseních přípravného výboru vyrozumíval své krajany. Další schůze staly se potom pravidelnými a to každého mě­síce až do dne pořádaného sjezdu. Členové ustaveného výboru nebyli přístupni obavám, že by se mohl III. sjezd nevydařiti, že doba je zlá, nepříznivá konání sjezdů, a že nebude pravděpodobně toho nadšení, jaké bylo při sjezdu druhém.Věřili v úspěch krásné myšlenky. I když ne­bude úspěchu hmotného, říkali si, bude jistě aspoň úspěch mravní. A to je hlavníSjezd se nepořádal za účelem výdělečným. Pořadatelé chtěli jím dáti všem krajanům a přátelům příležitost, aby se zase jednou podí­vali do rodiště, promluvili se známými, jichž snad neviděli celých 10 let, aby si připomněli mladší léta a snad znovu navázali styky s rod­ným krajem.

Pořadatelé si vytkli i další úkol: nahradili prozatímní prostou desku, věnovanou krajanům, padlým ve světové válce, novou deskou trvalé ceny umělecké a projeviti tak důstojným způ­sobem úctu k těm,  jimž nebylo Osudem dopřáno dožiti se světlých dnů naší vzácné svobody. Krásná kovová deska se jmény našich padlých hrdinů bude sloužiti ke cti celé osadě. Bude zároveň stále připomínati, jak mnoho a těžkých obětí bylo třeba, aby byla svoboda vybojována, a bude nabádati krajany i všechny mimojdoucí. aby svědomitým plněním povinností svého po­volání, poctivostí a pílí se stali hodnými dosažené svobody a pomáhali ji i nadále udržovati.Deska, připevněná na naší škole a obsahu­jící jména padlých rodáků všech přiškolených obcí školní obce Bohutína, bude hlásati budou­cím, že tito hrdinové obětovali vše, co jim bylo nejdražší — za naši svobodu položili na oltář vlasti své životy.Deska jest upevněna na škole proto, že od­tud všichni odcházeli s prvními počátky vědo­mostí do budoucí školy života a byli žáky ře­ditele, který tak dlouho na této škole působil a její osudy řídil. Jest dílem našeho blízkého rodáka příbramského p. V. Šáry, sochaře, nyní v Praze usedlého, který nám ve všem vyšel velmi ochotně vstříc.

sj.rod-1931-1

Nová pamětní deska osazená na budovu školy v roce 1931.

Nový sjezd utužil vědomí krajanské soudružnosti. Přišlo mnoho takových, kteří se účast­nili sjezdu po prvé, a byli nadšeni. Viděli, že třemi dosavadními sjezdy bylo vykonáno mno­ho dobrého.To dobré ocenili i přítomní hosté-nerodáci, senátor národního shromážděni" za příbramský kraj p. Václav Johanis a člen pražského měst. zastupitelstva p. Ant. Haitman a jiní zástupci spolku rodáků v Příbrami.Pro ty, kteří se z jakýchkoli důvodů nemohli účastniti přátelského sjezdu, budiž připomenut sjezdový program.

V pátek dne 14. srpna večer byl pořádán lampiónový průvod s hudbou. Po srazu „Pod lipami" v Bohutíně ubíral se průvod k Vysoké Peci. Za zvuků hudby byl vypálen pěkný ohňo­stroj na břehu rybníka vysokopeckého, načež následovala upřímná zábava na Drmlovce.

V sobotu dne 15. srpna dopoledne byla ko­nána slavnostní sjezdová schůze v Sokolovně při plném sále. Slavnostním řečníkem byl pan ředitel K. Šefrna. Vedle něho promluvilo něko­lik řečníků domácích i cizích (senátor V. Joha-nis, pražský radní A. Haitman, rodák příbram­ský a předseda spolku rodáků a přátel příbram­ského kraje se sídlem v Praze). Po slavnostní schůzi pořádán společný oběd v Dělnickém domě. Prudký liják, který trval až do noci, působil nepříznivě na náladu účast­níků. Přes to sešla se večer znovu téměř celá sjezdová společnost s domácími v Sokolovně, kde vydržela při štědré hudbě Korejzově do časných hodin ranních.

sj.rod-1931-2

Snímek interieru Dělnického domu (Plzenky) pořízený při III.sjezdu rodáků v roce 1931.

V neděli dne 16. srpna seřadil se po 9. ho­dině ranní před Sokolovnou smuteční slavnost­ní průvod, který se ubíral k Františce a Havířnou do Bohutína. V čele průvodu byla selská jízda, za níž šli legionáři, potom Těl. Jednota Sokol s dorostem, Děl. Těl. Jednota, Ozvěna, sbory hasičské, dru­žičky, pěvecký sbor. Průvod uzavíraly zástupy účastníků sjezdu, domácích i příchozích. Před školou se průvod zastavil, aby vyslechl smuteční zpěv pěveckého sboru a projev říd. uč. F. Šefrny. Pak byla nová deska odhalena a předána do ochrany místní školní radě. Zapě­ním státních hymen slavnost před deskou ukon­čena a průvod se odebral na hřbitov, aby uctil památku všech zemřelých a vyslechl pietní vzpomínku řed. V. Cyprýna. Odpoledne téhož dne byla družná zábava při hudbě v Dělnickém domě.

sj.rod-1931-3

Interier sokolovny v Bohutíně v době konání sjezdu.

Dne 22. srpna konána pak pietní vzpomínka u pomníku v Lázu. Tam večer ukončen sjezd taneční zábavou v hostinci „u Ševců". Při ní v proslovu předseda sjezdu Václ. Čapek vzdal díky všem, kteří se zasloužili o krásný výsledek III. sjezdu neb jakýmkoliv způsobem přispěli k jeho zdaru. Přes to, že nepřišli na sjezd někteří, s jejichž přítomností bylo počítáno (pravděpodobnou pří­činou byla těžká doba), vyzněl sjezd důstojně a zanechal v myslích všech účastníků pěkné vzpomínky.

Dlužno se ještě zmíniti o krásné a bohaté výzdobě domků ve všech obcích osady bohutínské. Stalo m tak k výzvě přípravného výbo­ru, který určil 3 odměny těm, kterým se podaří své domky nejvkusněji ozdobiti. Aby odměny byly spravedlivě přiděleny, ustanovil sjezdový výbor čtyřčlennou komisi, slo­ženou ze sjezdových hostí, nikoli však rodáků bohutínské farnosti. Předsedou komise byl ustanoven závodní dolů v Bohutíně p. Ing. K. Oklábec, jejími členy byli pánové: F. Matějka, učitel v Bohutíně, Karel Kořínek, pošt. úř. v Praze, a Antonín Karleček, úředník Pražské měst. spořitelny v Praze. Po  pečlivě  konané  prohlídce  ozdobených domků obdrželi: I. cenu (50,-Kč) Josef Vylétal ve  Vysoké  Peci  čís.  78;   II.  cenu   (30,-Kč) Petr Bartoš v Havírně č. 39; III. cenu (20,-Kč) Karel Šedivý v Bohutíně č. 93. Kromě toho komise ještě sama přiřkla další odměnu jako IV. cenu (20,-Kč) Kosánovi v Ha­vírně.

S mnoha stran bylo od účastníků sjezdu vy­slovováno přání, aby krásné řeči, proslovené na sjezdu, byly vydány tiskem a zaslány všem účastníkům sjezdu i těm krajanům, kteří se sjezdu z různých důvodii neúčastnili. Aby vy­hověli tomuto přání, předkládají pořadatelé tuto brožuru, fteči vytištěny jsou v ní v pořadí, jak za sebou byly předneseny. Zároveň žádáno, aby už ode dneška bylo po­mýšleno na nový sjezd po 10 letech, roku 1941, a navrhováno, aby se každoročně rozesílaly kra­janům složenky k zaplacení dobrovolné krajan­ské daně. Zaplatí-li každý, jak mnozí nabízeli, jen 5 Kč ročně, t. j. 40 hal. měsíčně, bude za 10 let pohromadě slušná částka, za kterou se už dá poříditi pro rodné obce zase nějaká věc trvalé hodnoty a nebudou žádány už žádné pří­spěvky bezprostředně před sjezdem. Výrobní cena brožurky je 5 Kč. Je dáno všem na vůli, chtějí-li zaslati ještě i tento obnos. Brožurky nevracejte! Ponechte si ji na památku, i když nemůžete nic poslati. Přijde Vám občas do rukou, připo­mene nevtíravé rodný kraj a aspoň některé blahé chvíle, v kraji tom strávené, a vzbudí tou­hu, abyste po 10 letech zase pospíchali na chvi­linku do rodné vsi.

Nuže, na shledanou v Bohutíně r. 1941!   Zdař Bůh!


Poznámka:

Ve dnech 14., 15. a 16. srpna roku 1931 se konal III. sjezd rodáků kraje bohutínského. Tento sjezd vzbudil i přes to, že probíhal v době hospodářské krize velké nadšení mezi všemi účastníky. Proto také vydává následujícího roku 1932 Volné sdružení rodáků kraje bohutínského se sídlem v Praze brožuru s poměrně obsáhlým popisem celé akce a s texty všech proslovů, které zde byly během sjezdu předneseny. Námi zveřejněný článek byl součástí uvedeného tisku. Velké nadšení pro uspořádání dalšího sjezdu v roce 1941 bylo zmařeno událostmi II. světové války a ani v létech poválečných se podobnou akci nepodařilo uskutečnit. Bohutínští rodáci si na svůj IV. sjezd museli počkat až do roku 1966 tedy celých dlouhých třicet pět roků.
Kolektiv spolku Řimbaba


Návštěvy stránek

Dnes 17

Včera 11

Za týden 86

Za měsíc 412

Celkem 63651

Currently are 5 guests and no members online

JSN Epic is designed by JoomlaShine.com