František Brummeisen - 1916

Zápisky hormistra Jakuba Bittnera z let 1691-1704

Po třicetileté válce pokleslo příbramské dování tak velice, že místo hormistra nebylo vůbec obsazeno a dohled na tu a tam prováděné kutací práce, obstarával městský výběrčí pivní a vinné dávky.

Teprve počátkem září 1690 obnovou král. horní úřad (Bergkambt) a ustanoven za jeho přednostu hormistr Jakub Bittner z Kašperských Hor.

Bittner hned po nastoupení úřadu založil sobě pevně vázaný zápisník, do něhož zapisoval veškeré odeslané zprávy (berichty) a dopisy a opatřil ho mnohoslibným nápisem:

Prothocoll aller Decreten, Bericht vnd Belehrnungen bey meinem Bergkambt Zu Eyl, Knyn vnd Przibramb.

Zápisník Bittnerův jest psán velice těžce čitelným švabachem a obsahuje mnoho zajímavých zpráv, které v doslovném (ne v přibližném) překladu, s ponecháním starých  hornických  významů a výrazů, pozvolna   budeme uveřejňovat (rozuměj v časopise „Horymír“ v létech 1916-18).

12. 2. 1691

Ohledně Příbrami nalézám, že zde moc nehornicky pavovali a na 700 zl. marně vydali, jak s přiložené mapky viditelným jest. Tak měla se šachtice Nro. 3 v místě Nro. 6, neb alespoň v téže liniji hloubili. Oni však, domnívajíce se, že štolní běh (Stollenlauf) k, předurčenému bodu šachtice Nro. 3 ženou, se popletli a k Nro. 1 ho hnali a nevedouce pak ani kde se nalézají, šachtici hloubit počali. Když na to, na levou stranu k Nro. 3 se uhnuli, ale hned zase, myslíce asi, že se příliš mnoho nalevo odchylují, opět na pravo, k místu kde štolní ort notírován jest, se obrátili, ztratili konečně úplně pravý směr a proto asi šachtici u vozové cesty Nro. 2 vyhloubili, aby takto štolní ort nalezli a když i to marným se ukázalo, nevěděli si už jiné rady a jednoduše další práci zanechali. Toho všeho je tehdejší výběrčí nápojové dávky vinen. Vždyť se jemu, jakož i jeho předchůdci roční služné 30 zl. k tomu účelu o 45 zl. zvýšilo  a doposud až do milostivého rozhodnutí v platnosti jest, aby za nepřítomnosti hormistra, dohled nad horami vedl, on však o nic se nestaral a nejen štolu, nýbrž i šachtu za Svatou Horou, kde štola hnaná být měla, zanedbal a úplně zaniknout nechal, ačkoliv ji lehce udržet a tak k její příští opravě potřebná vydání, uspořit mohl a měl. Já nyní ženu štolní ort přímo k šachtě Nro. 3 na hod. 4 5/8 a doufám v Boha, že jsem nepochybil. Také nalezl jsem v Příbrami hlubokou, Bůh ví kdy započatou a 800 láter dlouhou dědičnou štolu, o které se, jak mně řečeno bylo, do dnes nic nevědělo a příští jaro, dá-li Bůh až vše vyměřím (abgetzogen), další poslušnou zprávu o tom učiním.

obr007

Zcela vyjímečná mapa z roku 1691, o které se hormistr Bittner několikrát zmiňuje, a kterou pravděpodobně sám zhotovil, v pravém dolním rohu je parafována jeho rukou J.B.

Měl bych sice ještě o příbramském znemožňování policejního dohledu (Prtzibramber Verwürkten Pollizey), který mně dle mého horního řádu, titul: právní záležitosti, k vykonávání náleží, poslušnou zprávu učinit, poněvadž ale zde několik osob se vyskytlo, kteří vliv císařského horního úřadu co možná potlačovat hledí a mne k tomu ještě jménem celého magistrátu u vysoce slavné  královské komory obvinili a do dnes výkony mé úřední povinnosti zlehčují a ruší, tak to vše v nejbližší mé ponížené zprávě vylíčím a sdělím. Do další přízně Vaší Excel. ec.

4. 6. 1691

Ohledně Příbrami: není pochybností, že by Březový Vrch opět ohledán a v pavující stav přiveden být mohl, ač-li mně jinak, dobrou naději z toho čerpat a ne se co obávat bylo, že naši předchůdci zdejší nejproslulejší couk Matky Boží (jehož těžní šachta přes 100 láter hluboká být má) dostatečně pavovali a obzvláště v dolejších mírách také prozkoumali, k čemuž jeden starý bericht z roku 1551 sice radí, aby se denní vody horní štolou hloubícím čerpadlem (Senck-kunst) vpravovaly a tím spodní vody dolní štolou vyváděly, ale dříve má se dolní štola, až k dolním mírám prorazit. Poněvadž já ale z různých příznaků a ústního vyzvídání, soudit musím, že tam zvláštní štolou vedené posuvné čerpadlo (schübk-kunst) pozůstávalo a těžařstvo roku 1591 na jmenovanou dolní štolu fristunk obdrželo, tak dá se předpokládat, že se uvedenou štolou moc pod dolní míru nedospělo, nýbrž, že se přímo na funt-grubu vedeného posuvného čerpadla používalo. Zdali ale toto úplně pořízeno a postačitelé bylo a zdali couky za těžební uznané byly nebo ne, nemohl jsem se dopídit, nýbrž musela by se tato štola úplně otevřití a pak teprve bude možno, o dalším postupu uvažovat.

Pod Svatou Horou není bez uvážení, že hluboká štola Matky Boží daleko až pod železitý couk ke hnaní jest, ježto ale odstávání (abstehen) nejen na tento, nýbrž ještě více k těm, v tomto dosud neotevřeném (vnerschrottenen) pohoří, předležícím (vorligende) coukům směřuje, tak shledávám za prospěšné, od toho upustit. Co ale p. Rabs o nějaké bližší štole u Jesuitského rybníka (jak v přiložené mapě sub Nro. 6 viditelno) připomíná, bylo sice tehdáž moje, k jeho úvaze dané dobrozdání, ale od té doby jsem shledal, že k čerpadlu (Kunst) potřebná voda, ne všechna z tohoto, spíše však z dolejšího rybníka sub Nro. 5, jenž o 5 láter hlouběji vchází (einkhimbt), k upotřebení vzít možná; tak bylo by mé nic nepředpisující poslušné dobrozdání, jest-li se brzo na něco přijití chce, tak by se měla u Nro. 4, kde nejlepší k tomu příležitost, štola ustanovit. Tuto na hod. 4 3/8 v Nro. 7, kde couk zřejmým (verspüret), až na Nro. 3 prorazit, jelikož tato štola couk Nro. 3 jednak v 20  1/4 látrech podežene, a couky zdejší v 19.—20. látře se zušlechťují, tak by se jí mohla nejen z 18 láter hluboké šachty Nro. 3 silně přitékající svrchní voda odvádět, nýbrž v takové hloubce, dala by se i jakost couku lépe rozpoznat, aniž by se tím přece hluboká štola, zanedbávat (negligiert) musela.

Díla na Zaječím couku (Haasengang) a Bohatém Potěšení (Reichentrost), rád bych býval p. Rabsovi ukázal, kdyby zase nebýval tak usilovně pryč chvátal. Že ale ve šmelcovně, mezi tam ležícími rudami z jmenovaného Bohatého Potěšení, též několik štuf „Weysgulden" se vynacházelo, jest sice pravda, ale je jich tak málo, že toto dílo (gebäude) z této a jiných podstatnějších příčin, zastaveno bylo, tak že dle mého dobrozdání, špatnou reflexi z toho činiti lze. Zdali a jak p. Rabs šmelcování takových rud, jak on praví, blížeji popsat umí, ponechávám jeho šikovnosti a býval bych mu rád všechna rekvisita zaopatřil, aby alespoň z několika centnýři probu udělal, kdyby se byl k tomu příměti dal.

 pb-pol.17.stol

Příbram na obrázku z poloviny 17. století

7. 7. 1691

Na J.Mt. (Jeho Milost) p. vrchního  mincmistra stran příbramské stížnosti od Podbrdského krajského o úřadu a určení ohledně horní štoly na Svaté Hoře.

Vysoko ec. Když jsem Bohu díky opět šťastně sem přišel, došel brzy na to přiložený dopis od slavného krajského úřadu na zdejší magistrát, o němž primátor se mnou konferoval a zároveň přiložený starý opis (který zde mezi jinými starými listinami nalezen byl) k tomu konci doručil, abych já ho V.Mti. (Vaší Milosti) vedle poníženého a poslušného doporučení zaslal, aby V.Mt. viděla, jak krajský úřad o vrchním  mincmistrovi a o městu Příbrami smýšlí a aby se jich V.Mt.  milostivě ujmout ráčila. K čemuž já ale poslušnou zprávu činím, že tento dopis na mne od krajského sekretářství v nepřítomnosti pánů krajských hejtmanů (Crayshauptleüthe) a několik dní před tím, co tito od V.Mti.  mnou jim odeslaný dopis obdrželi, odeslán byl.

Dále činím poslušnou zprávu, že v čase mé nepřítomnosti, zde za Svatou Horou, nedaleko dřívějšího železného couku, opět mocný železitý couk ve 4 látrech objeven byl, který dle vzezření mnohem slibnějším a ryzejším (gediegener) jest, nežli dřívější, tak že nyní o Božím požehnání pochybnosti není. Domnívám se tudíž, že by se ve jménu Božím horní štola založit (anschlagen) mohla,  abychom ještě před zimou, pod pohoří se dostali na což arci V.Mti. milostivé povolení očekáváme, a do vysoké milosti ponížené se doporučuje  ec.

Překlady zápisníku hormistra Bittnera byly publikovány v časopisu Horymír v létech 1916 - 1918


Poznámka:
Do naší ukázky jsme vybrali pouze zlomek zápisků z doby kdy Jakub Bittner nastoupil do svého úřadu, které celkem výstižně dokumentují v jakém bědném stavu se na konci 17. a počátku 18. století nalézalo zdejší hornictví. Úplné zpracování uvedeného zápisníku může v budoucnu mnohé z tohoto období ještě objasnit. Autor František Brummeisen, jako zaměstnanec ředitelství horního závodu Příbram, zpracovával z popudu tehdejšího vedení závodu na přelomu 19. a 20. století veškeré tehdy dostupné historické materiály do podoby srozumitelné současníkům.
Kolektiv spolku Řimbaba.


Návštěvy stránek

Dnes 5

Včera 12

Za týden 30

Za měsíc 61

Celkem 62489

Currently are 3 guests and no members online

JSN Epic is designed by JoomlaShine.com